Nejčastější otázky, kterou nám pokládají všichni klienti při prvních jednáních, se týkají rentability fotovoltaických elektráren. Kdy se mi vrátí moje investice? Co s elektřinou, kterou vyrobím, ale nespotřebuji? Na tyto otázky zřejmě nelze najít univerzální odpověď, ale s přihlédnutím k některým již známým skutečnostem si můžeme udělat obrázek o ekonomickém aspektu fotovoltaické elektrárny po dobu jejího fungování, které se s použitím dnešních technologií blíží hranici 30 let.
Fotovoltaická elektrárna vyrobí nejvíce energie v období přibližně od dubna do září, kdy je největší počet slunečných dnů a doba osvitu panelů je nejdelší. Po velkou část tohoto období mají však domácnosti během dne nejmenší spotřebu. Proto se pro drtivou většinu rodinných domů vyplatí instalovat baterie. Ty Vám dávají prakticky jedinou možnost, jak elektřinu Vámi vyrobenou přes den bezplatně využít i v době, kdy už slunce nesvítí ale spotřeba Vašeho domu se zvyšuje, tedy večer, kdy je většina členů rodiny doma a Vy svítíte, vaříte, perete atp.
V základu můžeme definovat dva faktory ovlivňující rentabilitu celého systému.
1. Spotřebu (případně ukládání) elektřiny přímo v místě výroby
Když mluvíme o spotřebě, mimo běžný provoz domácnosti se nabízí hned několik možností. Například kombinací s tepelným čerpadlem Vám fotovoltaika pomůže ušetřit až 20 procent z jeho roční spotřeby, zvláště v prvních měsících jara a podzimu, kdy je dostatečný osvit panelů ale teploty venku jsou nižší a lidé si doma běžně přitápí. U některých instalací v kombinaci s podlahovým topením to funguje i naopak, v létě je možné skrze tepelné čerpadlo chladit. Využití velkých objemů výroby v létě lze využít samozřejmě i pro klasickou klimatizaci. Také ohřev teplé užitkové vody, ať už skrze elektrický boiler nebo tepelné čerpadlo, lze po dobu výroby z fotovoltaické elektrárny živit tímto způsobem. Velká výhoda je, že toto lze dělat i řízeně (například v momentě, kdy mám plně nabité baterie, pokrytou momentální spotřebu domu ale elektrárna má pořád přebytek výroby) a prakticky tak vyrobenou energii ukládat do vody. K tomuto účelu se dají používat i větší akumulační nádrže.
2. Způsob nakládání s přebytky, které odcházejí do distribuční sítě.
Pokud chceme být maximálně efektivní, měli bychom využít co nejlépe i elektřinu, kterou posíláme formou přetoků zpět do distribuční sítě. Prakticky pak existují dvě možnosti.
Tou první je služba Virtuální baterie. U nás tuto možnost nyní nabízí pouze společnosti ČEZ a EON, nicméně u EONu je oproti konkurenci podmínkou využití této služby také zakoupení fotovoltaické elektrárny přímo od nich. U společnosti ČEZ toto není třeba (můžete si tedy zhotovitele FVE vybrat dle svého gusta), proto jsem se rozhodl rozebrat tento produkt na jejich obchodním modelu. Velmi zjednodušeně to funguje tak, že na konci účtovacího období Vám vyrobenou elektřinu poslanou do sítě odečtou od celkové spotřeby. K této službě se váže měsíční paušální poplatek (v řádech nižších stovek korun) a také z elektřiny, kterou takto uložíte a pak spotřebujete, vždy zaplatíte distribuční část ceny a daň. Obchodní část ceny, která dnes tvoří většinovou složku, tak odpadá. Ne každé domácnosti se však tato služba vyplatí. Je třeba vzít v potaz Vaši celkovou spotřebu a také tarif, který využíváte. Pokud totiž například vyrobíte více elektřiny, než spotřebujete, tuto veškerou pošlete do sítě bez nároku na jakoukoli protihodnotu. Tuto službu lze využít pouze pro instalace do celkového maximálního výkonu 10 kWp.
Další možností je prodávat vyrobenou elektřinu skrze výrobní EAN. Ten Vám přidělí příslušný distributor na základě vlastní žádosti, pak již stačí najít jen vhodného obchodníka. Podobně, jako se službou virtuální baterie je zprostředkování obchodu na burze spojeno buď s měsíčním paušálním poplatkem nebo s pevným procentním podílem z Vašich prodejů, které si obchodník strhne jako poplatek za svou činnost. Z praxe můžeme v momentě tvorby tohoto článku uvést jako příklad společnost Entri, která v únoru 2023 vykupovala MWh vyrobené elektřiny v průměru za 3 301 Kč.
Pro úplnost výše uvedených informací je třeba dodat, že službu virtuální baterie a přímého prodeje bohužel nelze kombinovat.
Pokud shrneme klíčové aspekty ovlivňující ekonomiku fotovoltaické elektrárny, tedy spotřebu elektřiny v místě výroby, způsob jejího uložení pro pozdější využití a efektivní zhodnocení toho, co vyrobíme navíc, jako zcela zásadní faktor se možná trochu nečekaně jeví přístup společností, které fotovoltaické elektrárny navrhují a prodávají. Každý dům a každý projekt by totiž měl být posouzen individuálně a každý konzultant a projektant by měl být schopen zákazníkovi nejen navrhnout řešení přiměřené jeho spotřebě, ale hlavně mu svůj návrh s ohledem na výše uvedené aspekty srozumitelně vysvětlit.
Michal Krištof
AC Heating, fotovoltaika
