Slovníček pojmů a definic
Alternativní režim: provozní režim zdroje topné soustavy s tepelným čerpadlem, při kterém je využíván pouze bivalentní zdroj pro zvýšení výstupní teploty topné vody na odpovídající úroveň. Obvykle se používá u soustav, které nevyhovují nízkoteplotnímu spádu 55/45 °C.
Bivalence: označení pro provoz tepelného čerpadla s přídavným, obvykle elektrickým zdrojem tepla v době, kdy výkon tepelného čerpadla nestačí pro pokrytí potřeby tepla. Opakem je monovalence, při níž tepelné čerpadlo pokrývá celou potřebu tepla.
Bod bivalence: venkovní teplota, při níž se vyrovnají tepelné ztráty objektu a výkon tepelného čerpadla.
Čtyřcestný ventil: speciální ventil, který umožňuje elektrickým povelem zaměnit vývody kompresoru (sání a výtlak) za účelem obrácení funkce tepelného čerpadla (reverzace chodu) nebo klimatizační jednotky.
Deskový výměník: tepelný výměník, který se skládá ze svazku speciálně prolisovaných a spojených desek, obvykle z nerezové oceli.
Dvojitý rotační kompresor: dvoustupňový rotační vačkový kompresor, jeho konstrukce umožňuje plynulou změnu výkonu při řízení frekvenčním měničem. Elektronika řídí elektromotor (frekvencí a amplitudou napájení), a tak plynule reguluje okamžitý výkon kompresoru, a tím i celého zařízení v širokém rozsahu.
Elektromagnetický ventil (EMV): ventil v okruhu kapalného chladiva, který lze otevřít elektrickým signálem.
EN 14511 (Evropská norma): stanovuje termíny a definice pro hodnocení a určování výkonu vzduchem nebo vodou chlazených klimatizátorů vzduchu, jednotek pro chlazení kapalin, tepelných čerpadel typu vzduch-vzduch, voda-vzduch, vzduch-voda a voda-voda s elektricky poháněnými kompresory, které jsou používány pro vytápění nebo chlazení prostoru. Tato evropská norma neplatí pro tepelná čerpadla pro sanitární teplou vodu.
Chladivo: látka, která se snadno odpařuje a zkapalňuje a slouží k přenosu tepla v chladivovém okruhu. Pro toto použití musí mít vhodné termodynamické a chemické vlastnosti.
Chladivo R-410a: patří do látek HFC, je směsí R-32/R-125 50/50 %, používá se pouze s olejem POE. Obchodní názvy jsou například Forane 410a, Solkane 410a, SUVA 9100.
Bod varu je při atmosférickém tlaku –51,6 °C, teplotní skluz asi 0,1 K. Je to téměř azeotropní směs.
ODP = 0,00, GWP = 2 340.
Je nehořlavé, nevýbušné, nejedovaté. Má podobné termodynamické vlastnosti jako R-22a R-407c, udává se u něj vyšší chladicí faktor. Vyžaduje ale vyšší tlaky (až 4 MPa), proto se používají modifikované kompresory a kondenzátory pro vyšší provozní tlaky. Díky vyšším tlakům vychází systémy s R-410a pro stejný výkon rozměrově menší.
Invertor: měnič kmitočtu (nebo také měnič frekvence, frekvenční měnič) je zařízení, které slouží k přeměně elektrického proudu s určitým kmitočtem na elektrický proud s jiným kmitočtem. Frekvenční měnič mění síťové napětí (konstantní frekvence a amplituda) na
napětí variabilní frekvence a amplitudy. Tím umožní plynule regulovat otáčky trojfázových motorů.
Kolektor/Sběrač: v tomto případě obvykle plastové potrubí uložené v zemi a naplněné solankou, sloužící k odběru tepla ze země.
Kondenzátor: výměník určený pro výměnu tepla mezi chladivem a topným systémem. Na primární straně kondenzuje horké stlačené plynné chladivo, které předává teplo vodě na sekundární straně výměníku.
Konvenční tepelné čerpadlo: čerpadlo, u něhož nelze regulovat výkon. Pracuje v režimu start/stop. Aby nedocházelo k cyklování (zapínání a vypínání), zařazuje se do topného systému akumulační nádoba, která umožňuje prodloužení chodu.
Nízkopotenciální teplo: tepelná energie o nízké teplotě, která se nehodí pro přímé použití.
Skutečný topný faktor: bezrozměrné číslo (COPsk), které udává poměr tepelného výkonu a součtu příkonů všech prvků topné soustavy. Je vyšší než 1, ale nižší než COP samotného tepelného čerpadla.
Solanka: obecný název nemrznoucí směsi (bez ohledu na její složení). Obvykle jde o směs vody a vhodné přísady.
Tepelné čerpadlo (TČ): zařízení používané k získávání tepelné energie z nízkopotenciálních zdrojů tepla.
Tlaková ztráta: pokles tlaku média po průchodu daným prostorem. Závislost tlakových ztrát na průtoku není lineární a obvykle se vyjadřuje graficky nebo tabulkou. Udává se v kPa, nebo někdy v metrech vodního sloupce. Tlakové ztrátě 1 kPa odpovídá asi 1 m vodního sloupce. Důležitý údaj například u výměníků, potrubí, ventilů.
Topný faktor tepelného čerpadla: bezrozměrné číslo, které udává poměr tepelného výkonu k elektrickému příkonu. Číslo je vždy vyšší než 1. V literatuře se označuje zkratkou COP (Coefficient of Performance).
TUV: teplá užitková voda.
Výměník, výměník tepla, tepelný výměník: obecný název přístroje sloužícího k přenosu tepla z jednoho média do druhého bez jejich fyzického kontaktu.
Výparník: výměník tepla určený k přenosu tepla mezi zdrojem vnějšího nízkopotenciálního tepla (vzduch, voda, nemrznoucí směs) a chladivem. Jeho primární stranou teče (nebo obtéká zvenku, podle konstrukce) médium, ze kterého se odebírá teplo (vzduch, voda, solanka), a v sekundární straně se odpařuje vstřikované kapalné chladivo.
x Cascade Control/xCC: regulační systém, který reguluje a řídí celý topný systém – jak kaskádu zdrojů, tak i kaskádu spotřebičů tepla.