konstatuje předseda SVJ Ing. Josef Valeš po zkušenostech s tepelným čerpadlem v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou.
Ing. Josef Valeš vykonává funkci předsedy SVJ Poznaňská 12 v Brně opravdu příkladně. Bytový dům, kde je předsedou SVJ a samozřejmě i bydlí, prošel v posledních letech řadou úprav. V tomto článku se s námi podělí o své poznatky, především o provedená opatření, díky kterým se snížily náklady na teplo o 86 %!
Pane inženýre, co Vás přimělo řešit úspory ve Vašem domě a jak jste postupoval?
„Pro zateplení domu jsme se rozhodli již v roce 2004. Zateplení jsme realizovali ve dvou etapách. V roce 2007 jsme realizovali opravu střešního pláště včetně tepelné izolace. Výměnu oken si každý vlastník jednotky zajistil sám a byla postupně provedena dle možností majitelů. Kromě jednoho bytu byla okna vyměněna do konce roku 2011. V roce 2012 jsme provedli výměnu oken ve sklepních prostorách.
V roce 2012 jsme také začali uvažovat o možnosti využití rovné střechy pro vybudování solárního ohřevu užitkové vody. K tomu však nakonec nedošlo.
Také jsme již několik roků přemýšleli o možnosti odpojení od CZT, protože cena tepla stále rostla. V první fázi jsme uvažovali s vybudováním plynové kotelny. V rámci stavebního povolení to bylo neprůchodné a tak jsme hledali další možnosti. V úvahu přicházela tepelná čerpadla, jejichž vývoj jsem sledoval již několik let.
V roce 2013 jsme se rozhodli místo solárně-termického systému vybudovat na střeše fotovoltaickou elektrárnu (FVE). Vlastní realizaci provedla firma Silektro s.r.o..
Následně jsme se rozhodli instalovat vlastní zdroj tepla s tepelným čerpadlem. Oslovili jsme šest firem. Z nich jsme vybrali dvě, mezi kterými jsme se rozhodovali. Nakonec volba padla na společnost KUFI INT, s.r.o., která vyrábí a dodává tepelná čerpadla AC Heating. Jedním z hlavních důvodů byl regulační systém AC Heating xCC, který mimo jiné umožňuje efektivně využít elektrickou energii vyrobenou FVE tepelnými čerpadly.
Koncem roku 2013 začala vlastní instalace obou systémů. FVE jsme zprovoznili 30. 11. 2013 a vlastní zdroj tepla s tepelnými čerpadly pak 14. 2. 2014.“
Můžete nám prosím popsat, v jakém stavu byl bytový dům před realizací všech opatření vedoucích k úsporám?
„Dům byl předán do užívání v roce 1971. Je panelový s 16 byty. Každý byt má dvě lodžie s balkonovými dveřmi a oknem. Všechna okna byla dřevěná, dvojitá. Postupně se všechna okna začala křížit a šla obtížně otvírat. Okna byla ve špatném stavu a díky tomu docházelo k velkým únikům tepla. K únikům docházelo i mezi panely, kde v panelových spojích vznikaly otvory. Proto jsme realizovali zateplení a to ještě v době, kdy nebyly žádné dotace, a vše jsme si financovali sami.“
Jaký byl průběh jednotlivých opatření, jaké byly rozpočty, prozradíte nám to?
„Zateplení pláště domu bylo realizováno systémem TERRANOVA –EPS tl.10mm v termínu září až říjen 2004. Cena dodávky 440.721,- Kč včetně DPH (5 %).
Střecha byla opravena a zateplena systémem Elastek 50SD a Polydek EPS 100TOP. Realizace probíhala v termínu duben až červen 2007. Cena 284.215,- Kč včetně DPH (5 %).
Výměnu oken si zajišťoval každý majitel bytu sám. Výměna probíhala postupně a skončila v roce 2011.
Výměna sklepních oken byla provedena v roce 2012 v ceně 37.731,- Kč včetně DPH.
Fotovoltaickou elektrárnu jsme realizovali v měsíci říjnu 2013. Bylo instalováno 72 ks panelů Kyocera KD240GHYB, 2 ks měniče Fronius IG Plus. Celkový instalovaný výkon je 17,28 kWp. Cena instalace byla 683.531,- Kč včetně DPH. Dodávka byla provedena na klíč, včetně projektové dokumentace. My jsme zajišťovali jen statický posudek. Průběh a realizace byla bez problémů a s dodavatelskou společností byla až na malé výjimky spokojenost.
Tepelné čerpadlo jsme začali řešit počátkem roku 2013. Byli jsme se podívat na instalacích tepelných čerpadel dvou vybraných firem. Celkem jsme viděli v rámci republiky osm instalací tepelných čerpadel s různými výkony. Od června 2013 jsme začali zajišťovat s pomocí RNDr. Františka Krejčího ze společnosti capinda s.r.o. všechny potřebné podklady a dokumenty pro stavební řízení. Realizaci topného zdroje s tepelným čerpadlem jsme plánovali na prosinec 2013. Postupně jsme zajistili všechny podklady. Největší problém vznikl se souhlasným vyjádřením Tepláren Brno a.s., které bylo negativní. Postupně se nám však podařilo obdržet stavební povolení, proti kterému již stávající dodavatel tepla nepodal námitky. I tak došlo k prodloužení zahájení montáže a konečné realizace o dva měsíce.
Nejprve byly provedeny topenářské a elektroinstalační práce na základě podrobných podkladů zpracovaných dodavatelem tepelných čerpadel (AC Heating). Dále jsme provedli vyvážení topného systému na jednotlivých radiátorech. Toto opatření významně přispělo k efektivnímu provozu nového topného zdroje.
S ohledem na tepelnou ztrátu domu (byla stanovena výpočtem z konstrukce domu a zároveň spočítaná ze spotřebovaného tepla na topení za přechozí tři roky) vyšel potřebný výkon tepelného čerpadla na 46 kW (A2W35). Rozhodli jsme se však na základě mnoha informací z odborné literatury a praktických zkušeností realizační firmy, naddimenzovat výkon tepelného čerpadla a instalovat tepelné čerpadlo s celkovým výkonem 56 kW (A2W35), konkrétně 2 x tepelné čerpadlo AC Heating Convert AW28-3P, která využívají venkovní jednotky Toshiba. To se ukázalo po vyhodnocení provozních nákladů jako správné rozhodnutí.
Jako bivalentní zdroj jsme původně chtěli zachovat CZT. Záměrem bylo uzavřít smlouvu o snížených dodávkách tepla. Dodavatel tepla však stanovil tak nehorázné požadavky placení paušálu, že jsme od tohoto záměru upustili a zvolili jsme jako druhý zdroj (bivalentní/záložní) elektrický kotel o výkonu 36 kW.
Instalace tepelného čerpadla včetně topenářských, elektroinstalačních a stavebních prací, dokumentace pro stavební povolení vč. inženýringu vyšla na 1.447.000,- Kč včetně DPH. Vyvážení topného systému stálo 65.810,- Kč včetně DPH.“
Prozradil by jste nám, jaké byly úspory jednotlivých opatření?
„Po provedení zateplení a výměny oken prokazatelně došlo k úspoře spotřeby tepla o 25 %.
V roce 2014 v období do zprovoznění nového topného zdroje s tepelným čerpadlem jsme odebírali teplo od stávající dodavatele tepla Tepláren Brno a.s.. Cena tepla byla 668,- Kč/GJ. Od 1. 1. 2014 do 15. 2.2014 jsme spotřebovali na vytápění a TUV 89,92 GJ a zaplatili dodavateli 60.059,- Kč.
Od 15. 2. 2014 do 31. 12. 2014 topný zdroj s tepelným čerpadlem vyrobil celkem 286,64 GJ a za elektrickou energii jsme zaplatili 66.681,- Kč (bez započtení bonusu z výroby fotovoltaické elektrárny). Cena GJ vyrobeného tepelným čerpadlem vychází od 15. 2. 2014 do konce roku 2014 na 232,63 Kčvčetně DPH.
Fotovoltaická elektrárna za rok 2014 výrobila14,310 MWh. Prodej do distribuční sítě činil 8,901 MWh. Vlastní spotřeba pro provoz tepelných čerpadel byla5,409 MWh.
Po započítání elektrické energie vyrobené FVE na provoz tepelných čerpadel vychází za období od 15.2.2014 do konce roku 2014 cena GJ tepla na 92,00 Kč!
Úspora za rok 2014 (necelý rok) činila zhruba 150.000,- Kč. A to jsme za prvních šest týdnů odevzdali teplárně neuvěřitelných 60.000,- Kč).
Včetně započtení spotřeby z vlastní výroby fotovoltaické elektrárny úspora dosáhla 207.000,- Kč!
Úspora provozem tepelného čerpadla činí 65 %. Ve spojení tepelného čerpadla a FVE pak úspora činí neskutečných 86 %!“
